Svízele vědeckých publikací

pondělí 14. březen 2011 08:12

Publikační činnost patří k základním hodnotícím kritériím vědcovy práce. Při udělování docentury či profesury se přihlíží k počtu monografií a článků, které dotyčný akademický pracovník napsal. Jednotlivým katedrách vysokých škol jsou přidělovány finanční prostředky mimo jiné i podle množství publikačních počinů, vydaných členy příslušných kateder. Zvláštní důraz se klade zejména na články v prestižních recenzovaných periodicích. Tato skutečnost však naráží – zejména v oblasti humanitních věd – na určitá úskalí.

Ponechme stranou to, že zařazení článku do recenzovaného časopisu nemusí nutně svědčit o kvalitě textu či erudici jeho autora, jelikož verdikty recenzentů bývají v některých případech ovlivněny osobními sympatiemi či antipatiemi mezi pisatelem článku a posuzovatelem. Závažnější problém tkví v tom, že vydávání odborných časopisů a sborníků obvykle představuje poměrně dlouhodobou záležitost, která se může protáhnout i na několik let, takže v době publikování již mohou být některé údaje zastaralé či neaktuální.

Za hlavní potíž ovšem považuji distribuci recenzovaných periodik. Mnohá z nich se totiž do běžného prodeje dostávají jen v malých počtech nebo vůbec ne. Totéž platí i o řadě dalších odborných publikací, které jsou financovány prostřednictvím různých grantů. Jelikož publikační výstupy dotovaných projektů nejsou určeny ke komerčnímu využití, běžně se stává, že v knihovnách vědeckých pracovišť zůstávají ležet velké počty výtisků monografií, sborníků a časopisů a jen malá část se dostane do knihkupectví či veřejně přístupných knihoven.

Vydané publikace sice přispívají k prestiži daných odborných institucí a autorů, nicméně dle mého soudu neplní základní účel vědeckých textů, jímž je zpřístupňování a přibližování nových poznatků širšímu publiku. Místo toho jsou v současné době mnohé výsledky vědeckého bádání obtížně přístupné jak laické, tak i značné části odborné veřejnosti.

Troufám si tvrdit, že akademické prostředí v České republice dosud příliš nezareagovalo na fenomén internetu a jeho možnosti. Tento výdobytek moderní techniky naopak bohatě využívá veřejnost, zejména mladší a střední generace. V důsledku existence nových informačních technologií klesá poptávka po tištěných publikacích.

S tímto jevem se budou vědecké kruhy v budoucnu muset vypořádat. Jako východisko se jeví publikování odborných statí v elektronické podobě na stránkách vědeckých institucí, k čemuž v tomto státě zatím dochází jen v nepatrné míře. Přitom se jedná o poměrně logické řešení, jež povede k úspoře výdajů a zpřístupnění publikací široké veřejnosti, aniž by došlo ke snížení odborné kvality textů, které mohou být nadále posuzovány erudovanými recenzenty, jako je tomu u tištěných periodik. Zveřejňování výsledků výzkumné činnosti na webu by ostatně přispělo prestiži dotyčných pracovišť v očích lidí více než články v běžně nedostupných časopisech a sbornících.

Jsem proto přesvědčen, že v budoucnu by měly být odborné texty publikované na stránkách vědeckých a vzdělávacích posuzovány a oceňovány obdobným způsobem, jako je tomu v případě tištěných statí.

Ondřej Kolář

Teplíkje to zvláštní21:1514.3.2011 21:15:12
josef hejnaDocela vás chápu.19:5214.3.2011 19:52:21
NULIAsi jo,10:1814.3.2011 10:18:16

Počet příspěvků: 3, poslední 14.3.2011 21:15:12 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Ondřej Kolář

Ondřej Kolář

kultura, školství, politika

Původem Karlovarák, absolvent Katedry historie Univerzity Palackého v Olomouci, v současnosti pracující v muzejnictví.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy